Dnešní den byl ve znamení oslavy našeho oslavence, vedoucí Roberta. Děcka se na nás chyslali celý den, neboť měli slíbenou zmrzlinu po večeři a tak přemýšleli, jak nás nachytat. Když přišli za mnou jako za zdravotnímek, že si mám vzít lékarnu a běžet do chatky číslo 16, krve by se ve mě nedořezali. Vzala jsme lékarnu a letím, co mi nohy stačí. Když přijdu, děcka vysmáté a já infarkt na cestě. Oni že by chtěli popřát Robertovi. Když tedy doběhl i Robert, v domnění, že je nutné mi pomoci, vykřikli všichni VŠE NEJLEPŠÍ a Robert byl všoku, stejně jako já. No kdo nezažije, nepochopí.....
Jinak den byl opět super. Stříleli jsme, plavali jsme, šermovali se a hráli ringo, no co víc si přát, než takovou partu. Na večeři se přidal i pan vedoucí z RS Dopraváku s pěkným dárkem, moc děkujeme. A děcka vám takí velké díky .....